Jak vybrat Víno?

Archeologové objevili 9000 let staré zbytky rýžového a medového vína na keramických střepinách z Číny, což byl jasný důkaz, že už ve starověku lidé znali fermentaci. Tento objev se rozšířil do ostatních částí světa. Na Blízkém východě byly nalezeny zbytky hroznů ve 7400 let starých pohárech. V Egyptě byly nalezeny medicínské nádoby, do kterých bylo přidáno víno ve 5000 let staré hrobce faraóna Škorpióna I.

Největším producentem vína na světě je Itálie. Španělsko však má největší plochu vinic. A USA je největším spotřebitelem vína na světě.

Vinařství je doménou subtropické oblasti, daří se mu však i v teplejších a níže položených místech mírného pásma.

Vinicím se však daří i v severních oblastech, které jsou atypické, jako například Lotyšsko či Skandinávie - Norsko a Švédsko.

Vinařství jsou také v regionu Mosel-Saar-Ruwer v Německu. V horách. Vznikají tam bílá vína světové kvality. Vinaři se však musí do svých vinic na kopcích vozit zubačkou.

Na Slovensku máme největší vinice v Malokarpatské vinařské oblasti. Pěstební plocha je 7 304 hektarů. Převládá v ní pěstování bílých odrůd, zejména Veltlínského zeleného a Ryzlinku vlašského. Pod Karpaty se daří i modrým odrůdám jako Svatovavřinecké či Frankovka modrá.

dobrý vinař ví, že kvalita vína závisí od kvality hroznů. Je důležité mít správnou odrůdu na vhodné půdě a v dobré oblasti, staré a kvalitní vinice, s přiměřeným výnosem na hektar. Kvalitní sběr a dobré počasí jsou také klíčové.

Lisování hroznů je důležitým krokem pro kvalitu vína. Šetrné lisování je klíčové pro získání kvalitního moštu bez hořkosti a trpkosti. V Champagne se lisuje velmi opatrně, což vede k nejlepším šumivým vínům.

Fermentace je proces, kde kvasinky mění cukry na alkohol a oxid uhličitý. Je důležité věnovat pozornost tomuto procesu. Fermentace může probíhat v dřevěných nebo nerezových nádobách. Někteří vinaři používají vybrané kvasinky, jiní upřednostňují přirozenou mikroflóru, zejména při bio-dynamické vinifikaci. Řízená fermentace se využívá na udržení optimální teploty moštu.

K zrání vína se mohou používat skleněné nebo dřevěné nádoby - sudy. V moderně zařízených vinařstvích jsou to většinou nerezové nádrže. V posledních desetiletích se hojně používají k zrání dubové sudy, hlavně typu barrique. Dřevěné sudy k výrobě vína nerozlučně patří, a to především pro své jedinečné vlastnosti - pórovitost, biochemické složení, ale také tepelně izolační schopnosti.

Hrozno je nejpěstovanější ovoce na celém světě. 

V minulosti si lidé zvykli pít ze žízně víno. V těch dobách to bylo totiž mnohem bezpečnější než pití vody. Fermentace, která je přirozená při výrobě, může zabít choroboplodné zárodky jako je salmonela nebo cholera.

Z jedné tuny plodů hrozna se vyprodukuje 720 lahví vína. 

Existuje více kritérií při dělení vína. Základní dělení:

• Přírodní víno (bez chemického ošetření)
• Upravované víno

Členění podle barvy:

• Bílé víno
• Červené víno
• Růžové víno

Členění podle zpracovatelského hlediska:

• Odrodové víno
• Známkové víno cuvée (víno) výběr (víno)

Členění podle obsahu cukru

• Vína tichá suchá (nejvíce 4 g.l−1 zbytkového cukru)
• Polosuchá (4,1–12 g.l−1 zbytkového cukru)
• Polosladká (12,1–45 g.l−1 zbytkového cukru)
• Sladká (minimálně 45 g.l−1 zbytkového cukru).
• Vína šumivá brut nature (přírodně syrová) - méně než 3 g.l−1 cukru (bez přidání cukru do šťávy)
• Extra brut (zvlášť syrové) - 0–6 g.l−1 cukru
• Brut (syrové) - do 15 g.l−1 cukru
• Extra dry (zvlášť suché) - 12–20 g.l−1 cukru
• Sec (suché) - 17–35 g.l−1 cukru
• Demi-sec (polosuché) - 33–50 g.l−1 cukru
• Doux (sladké) - více než 50 g.l−1 cukru